Tudorovci kompletn� 1.sez�na | The Tudors: Season 1 | 3 Blu-ray
Milovn�k. V�le�n�k. Rebel. Kr�l. Jonathan Rhys Meyers (Elvisovy za��tky, Mission: Impossible III) se p�edstavuje jako dosud nevid�n� Jind�ich VIII.
Tudorovci jsou nov�m velkolep�m seri�lem, kter� odhaluje skand�ln� �ivot ��asn�ho mlad�ho monarchy, jen� vl�dl sv�mu kr�lovstv� s krutou lehkov�nost�. Jind�ichova touha po moci, milostn� hr�tky, vztah s Annou Boleynovou i jeho posedlost po mu�sk�m potomkovi jednou prov�dy prom�nily instituci man�elstv� a cel� sv�t. Tudorovci p�in�ej� dosud nevypr�v�n� p��b�h Jind�icha VIII. – milovan�ho tyrana, jeho� vl�da byla poznamen�na zradami, pomstami a intrikami.
Obsahuje d�ly:
D�l 1.
Kr�l Jind�ich VIII. kv�li zavra�d�n� str�ce vyhl�s� v�lku Francii. V�ichni s n�m souhlas�, ale kancl�� kardin�l Thomas Wolsey m� jin� c�le a tak� soukrom� pl�n, ve kter�m je jeho m�sto na pape�sk�m stolci. Wolsey ujist� francouzsk�ho velvyslance a biskupa Bonniveta, �e v�lce se lze vyhnout. Z�rove� z�sk� sira Thomase Mora k vytvo�en� dohody, kter� zaru�� v Evrop� m�r. Ve chv�li, kdy se Wolsey zab�v� t�hotenstv�m kr�lovy milenky Al�b�ty Blountov�, schyluje se na Jind�ichov� dvo�e k revolt�, jeliko� v�voda z Buckinghamu d�v� najevo, �e pr�v� on je pr�voplatn�m d�dicem tr�nu. Kdy� Buckingham p�istihne svou dceru v posteli s v�vodou ze Suffolku, Jind�ich odm�t� na��dit jak�koliv trest, pokud mlad� �ena neobvin� v�vodu ze zn�siln�n�. Jind�ich se ob�v�, �e je kr�lovna Kate�ina Aragonsk� proklet�, nebo� ta mu nedok�e d�t syna. Wolsey navrhuje sch�zku na nejvy��� �rovni s francouzsk�m kr�lem, na n� bude podeps�na dohoda o v�eobecn�m a v��n�m m�ru. P��pravy k dohod� jsou v pln�m proudu a Wolseymu se dost�v� od Bonniveta uji�t�n�, �e p��t�m pape�em bude. Mezit�m se Buckingham, pot� co mu Jind�ich odm�tl satisfakci, sna�� z�skat velvyslance ve Francii sira Thomase Boleyna pro spiknut� s c�lem z�skat vl�du nad monarchi�. A�koliv je Kate�ina v��i Francouz�m podez��vav� a nesouhlas� s n�vrhem, aby jejich mladou dceru Marii zasl�bili coby budouc� man�elku synovi francouzsk�ho kr�le, Jind�ich odm�t� u�init cokoliv, co by mohlo zhatit jeho cestu do Francie, kde m� podepsat dohodu. Ve�ker� vyjedn�v�n� ohledn� sch�zky na nejvy��� �rovni dost�v� na starosti Boleyn, kter� se postar� o to, aby jeho dcery Anna a Marie byly p�ipraveny t�to p��le�itosti pln� vyu��t. Wolsey informuje Jind�icha o t�hotenstv� lady Blountov� a Buckingham za�ne sp��dat pl�ny na dosa�en� tr�nu.
D�l 2.
Po p��jezdu do Val D´Or na napjat� o�ek�vanou sch�zku na nejvy��� �rovni se Jind�ich VIII. se sv�m doprovodem obdivuj� fantastick�mu pavilonu malovan�ch pl�ten, tzv. Pal�ci Iluz�, kter� Francouzi postavili pro tuto p��le�itost. A�koliv je smlouva u Jind�icha i u jeho bratrance Franti�ka I. na prvn�m m�st�, ka�d� si pov�imne jejich sout�ivosti, kter� vyplyne na povrch. Kdy� Jind�ich prohraje s Franti�kem v z�pasnick�m souboji, mus� Wolsey vynalo�it maxim�ln� �sil�, aby rozezlen� panovn�k jedn�n� neopustil. Pot� co se Jind�ich dozv�, �e byl �pan�lsk� kr�l Karel V. jmenov�n c�sa�em Svat� ��e ��msk�, d�v� Wolseymu pokyny, aby za�al s p��pravami k dohod� o alianci, z n� bude Francie vylou�ena. Jind�ich v�ak netu��, �e by tato aliance mohla ohrozit kardin�l�v pl�n st�t se pape�em.
D�l 3.
Aby Jind�ich p�ipravil p�du pro vypov�zen� dohody s Franci� a uzav�el spojenectv� se synovcem sv� man�elky c�sa�em Karlem V., zve �pan�lsk�ho vlada�e a jeho vyslance do Anglie k prodiskutov�n� budoucnosti. Z�rove� p�isl�b� c�sa�i svou dev�tiletou dceru Marii coby budouc� nev�stu. Nav�c hodl� Jind�ich utu�it p��telstv� rozhodnut�m, aby se jeho sestra princezna Mark�ta provdala za st�rnouc�ho portugalsk�ho kr�le. Brandona jmenuje nov�m v�vodou ze Suffolku a ulo�� mu, aby Mark�tu do Portugalska doprov�zel. P�esto�e je kr�lovna Kate�ina pot�ena p�edstavou spojen� sv� star� rodiny ve �pan�lsku s novou rodinou v Anglii, varuje vyslance p�ed p��li�nou d�v��ivost� k intrik��sk�mu kardin�lovi Wolseymu. A zat�mco se kr�lovna Kate�ina pokou�� p�esv�d�it kr�le Jind�icha o sv� v�rnosti, Thomas Boleyn obratn� vmanipuluje svou dceru Annu ke sveden� kr�le.
D�l 4.
Princezna Mark�ta je p�i cest� do Portugalska, kde se m� vd�t za st�rnouc�ho kr�le, sv��ena do Brandonovy p��e. Kr�l Jind�ich vybuchne hn�vem nad reakc� Martina Luthera nad jeho pojedn�n�m obhajuj�c�m katolickou c�rkev. P�ich�zej� dobr� zpr�vy o tom, �e Karel V. porazil Francouze v It�lii, Jind�icha v�ak st�le rozptyluje jeho rostouc� posedlost Annou Boleynovou, kter� si s n�m vyh�bav� pohr�v� a odm�t� jeho ok�zal� dary. Mezit�m b�val� tajemn�k p�ich�z� ve v�zen� o rozum a nech�v� Wolseymu volnou ruku ke jmenov�n� Thomase Cromwella coby jeho n�hradn�ka. Thomas Boleyn informuje v�vodu z Norfolku o kardin�lov�ch ne�estn�ch finan�n�ch praktik�ch.
D�l 5.
Jind�ich se st�le pokou�� o z�skan� srdce Anny Boleynov�, z�rove� form�ln� uzn� sv�ho syna, kter�ho mu porodila Al�b�ta Blountov�, a jmenuje ho v�vodou z Richmondu a Somersetu. Al�b�ta z�st�v� klidn�, kdy� j� chlapce odv�d�j�, ale kr�lovnu Kate�inu zlom�, jakmile se dozv�, �e jej� dceru princeznu Marii pos�laj� do Walesu, kde bude vyr�stat pod dohledem lady ze Salisbury. Jind�ich je pobou�en zpr�vou o tom, �e c�sa� Karel V. propustil z vazby francouzsk�ho kr�le. Zdvojn�sob� �sil�, aby Wolsey odsouhlasil jeho rozvod, p�esto�e mu Anna Boleynov� d�v� jasn� najevo, �e se nehodl� st�t jeho milenkou. Mezit�m v Portugalsku zem�el man�el princezny Mark�ty a Brandon po��d� o vdovinu ruku. Thomas Boleyn usiluje, aby jeho dcera Jind�icha svedla. Dost�v� tak� finan�n� p��slib za sv� p��telstv� s c�sa�em Karlem V.
D�l 6.
Ve chv�li, kdy Jind�ich pos�l� Wolseyho s novou smlouvou do Pa��e, Anna se pokou�� pomoci sv�mu otci a v�vodovi z Norfolku t�m, �e do kr�lovy mysli zaseje sem�nko pochybnosti ohledn� kardin�lovy v�rnosti. Wolseyho d�v�ryhodnost tak� zpochyb�uje kr�lovna Kate�ina. Pod�l� se s obavami �pan�lsk�mu vyslanci Mendozovi a po��d� ho, aby se p�ed Karlem V. zm�nil o Jind�ichov�ch snah�ch rozv�st se. Wolsey se vyd�v� do Francie, ale jeho pl�ny na jmenov�n� pape�em se hrout�. Mezit�m se kv�li milostn�mu vztahu postav� kr�lovna Kate�ina tv��� v tv�� Ann� Boleynov�. Zpr�vy o �t�ku pape�e z v�zen� p�im�j� Cromwella, aby Jind�ichovi navrhl vysl�n� soukrom�ho vyslance do It�lie s ��dost� o rozvod. Kdy� Jind�ich odm�tne znovu zv�it Brandonovo vyho�t�n�, Thomas Boleyn a v�voda z Norfolku souhlas�, �e budou obhajovat v�vodu v�m�nou za jeho pomoc p�i podr�v�n� Wolseyho autority.
D�l 7.
Anglii ohro�uje mor, na panstv� ve Warwickshire mu podl�h� William Compton. P�i ve�e�i s kr�lem a kr�lovnou v Hampton Court oznamuje Wolsey vysl�n� dvou pr�vn�ch z�stupc� do Oriveta, kde se cht�j� pokusit obh�jit Jind�ich�v rozvod p�ed pape�em v exilu Klementem VII. Do Whitehall Palace p�ich�z� Mendoza se �ifrovan�m vzkazem, z n�ho� je jasn�, �e Karel V. podpo�� svou p��buznou kr�lovnu Kate�inu. Po Comptonov� smrti truchl� jeho man�elka Anna Hastingsov� i jeho milenec, skladatel Thomas Tallis. Ve chv�l�ch, kdy morov� r�na hroz� skoro v�em, vyu��v� Wolsey epidemie coby z�minky, aby jeho nep��tel�, jako je v�voda z Norfolku, byli posl�ni daleko od Lond�na.
D�l 8.
Wolsey uv�t� p��jezd pape�sk�ho emisara kardin�la Campeggia do Anglie. Jakmile se ale dozv�d� o negativn�ch stanovisc�ch c�rkve ohledn� Jind�ichova rozvodu, varuje Campeggia p�ed mo�n�mi n�sledky. Campeggio je mu�em kompromisu. Navrhuje p�im�t kr�lovnu Kate�inu vzd�t se man�elstv� a odej�t do kl�tera. Jakmile v�ak kardin�lov� tuto ��dost kr�lovn� p�ednesou, Kate�ina sd�l� Campeggiovi, �e se s Jind�ichem rozv�st nehodl� a chce, aby to v�d�la cel� zem�. Cromwell se mezit�m sna�� p�esv�d�it Annu, aby p�esv�d�ila Jind�icha p�ijmout u�en� Martina Luthera. Mendoza informuje Campeggia o Kate�inin� obl�benosti a z�rove� o rostouc�m nep��telstv� v��i Wolseymu na Jind�ichov� dvo�e.
D�l 9.
Katolickou c�rkev ohro�uje n�bo�ensk� revolta. C�rkevn� projedn�v�n� Jind�ichovy ��dosti o rozvod pokra�uje d�l. Wolsey na Kate�inu vyv�j� tlak v soukrom� a nal�h�, aby se pod��dila v�li man�ela. Kr�lovna v�ak stoj� pevn� za sv�m rozhodnut�m a obvin� kardin�la, �e podn�cuje k rozvodu, aby z�skal moc a bohatstv�. Tent�� n�zor m� v�voda z Norfolku a Boleyn. Wolseyho postaven� nejbli���ho Jind�ichova r�dce je v ohro�en�. Pos�l� proto Thomase Mora na konferenci do Francie a na�izuje mu, aby utu�il vztahy s Franti�kem I. a nedopustil usm��en� se �pan�lskem. Zat�mco se Mark�ta pokou�� p�ed Brandonem utajit v�nost sv� nemoci, Jind�ich varuje kardin�la Campeggia, �e odp�r�n�m souhlasu k rozvodu m��e za�ehnout plameny revolty Martina Luthera.
D�l 10.
Po odchodu kardin�la Wolseyho do exilu si chce kr�l Jind�ich upevnit moc jmenov�n�m Brandona a v�vody z Norfolku do p�edsednictv� v kr�lovsk� rad�. Nov� kr�l�v kancl�� sir Thomas More p�ij�m� tvrd� opat�en� proti n�bo�ensk�m radik�l�m. Jind�ich je p�esv�d�ov�n Annou, aby zv�il p�ednosti u�en� Martina Luthera. Zvl kdy� se v n�m hovo�� o panovn�kov�ch pravomocech, kter� ho stav� nad v�echny, v�etn� samotn�ho pape�e. Wolsey je�t� nevzdal sv�j boj a sna�� se zal�bit Ann�, aby op�t z�skal Jind�ichovu p��ze�. Jind�ich pov��� Cromwella z�skat od p�edn�ch evropsk�ch teolog� kladn� stanovisko ohledn� jeho moci. V�voda z Norfolku se tr�p� p�edstavou, �e se mstiv� Wolsey pokus� o n�vrat.