Byl jednou jeden... Objevitel 5 (pap�rov� obal) (DVD)

Byl jednou jeden � Objevitel 5 | DVD pap�rov� obal

17.d�l � JAMES COOK

I kdy� p�ed mnoha lety prozkoumal poprv� Tich� oce�n francouz Bougainville, v tomto d�le se k tomuto t�matu je�t� vr�t�me. P�edev��m k jednomu velk�mu mo�eplavci a kapit�novi Jamesovi Cookovi. Tento jedine�n� a odv�n� mu� m�l skv�l� zku�enosti a byl velmi odv�n�. Proto jej Anglie vyslala k prozkoum�n� nejv�t��ho z oce�n� � Tich�ho oce�nu. James Cook dok�e d�ky sv� horlivosti a organiza�n�m schopnostem nakreslit prvn� p�esn� mapy nejv�t��ho oce�nu a udr�et tak Anglii prvn� pozici v objevov�n� sv�ta.

18.d�l � HUMBOLT

Alexandr von Humboldt byl jednou z nejoslniv�j��ch postav osv�censtv�. Proto mu budeme v�novat cel� tento d�l. Humbolt, rodil� Berl��an, byl nejen v�dcem a filosofem, ale tak� velk�m humanistou a v�niv�m cestovatelem. Jako prvn� uk�zal sv�tu nov� trend � horolezectv�. Ze sv�ch cest a pozn�mek pozd�ji vydal �ty�svazkovou knihu KOSMOS. Knihu, kter� ukazuje novodob� ch�pan� sv�ta � po��tky ekologie. Byl snad Humboldt ekologem? V ka�d�m p��pad� to byl mu�, kter� se nechal inspirovat t�m co vid�l a za�il p�i pozorov�n� na�eho sv�ta.

19.d�l � LEWIS a CLARK

P��b�h Lewise a Carka je sv�m zp�sobem prvn�m �westernem" na sv�t�. D�ky jejich �sil� byla zp��stupn�na obrovsk� a kr�sn� z�padn� teritoria Ameriky a d�ky jejich objev�m se stala budouc� kulisou mnoha hrdinsk�ch dobrodru�stv�. V k�noj�ch se plav� a� k pramen�m �eky Missouri a potom sj�d� �eku Columbia a� dol� k Pacifiku. Vyrazili v l�t� roku 1804 a o patn�ct m�s�c� pozd�ji, 22. ��jna 1805, vyryli sv� jm�na do stromu ty��c�ho se na pob�e�� Pacifiku. Lewis a Clark m�li tu �est, aby se stali sv�dky sv�ta, kter� m� p�ed sebou sotva stolet� �ivota: sv�ta lovc� bizon�, kou�en� d�mek m�ru s n��eln�ky kmen�, se kter�mi se na sv�ch cest�ch setk�vali.

20.d�l � STUART, BURKE a Austr�lie

Od objeven� Austr�lie ub�hlo skoro 90 let a jej� vnitrozem� nen� st�le prozkoum�no. To je ten prav� �kol pro dva cestovatele � Stuarta a Burkeho. Oba motivuje vypsan� odm�na, kterou by m�li dostat pot�, co jako prvn� p�ejdou Austr�lii od jihu k severu. Burke se svou v�pravou bohu�el neusp�je, i kdy� m� ty nejlep�� velbloudy, jak� �lo sehnat. Ale Stuart se d�ky sv� povaze a skromnosti cel� v�pravy dostane k c�li. S pomoc� sv�ch kon� a p�vodn�ch obyvatel Austr�lie p�ejde pou�� a nakonec i celou Austr�lii � od pob�e�� k pob�e�� 3000 km. Dnes tudy vede d�lnice, ale m�lokdo si uv�dom�, kolik lidsk�ho �sil� st�lo objeven� t�to cesty.

21.d�l � STANLEY a LIVINGSTONE

Na �svitu 19. stolet� z�st�v� pro kartografy st�edn� Afrika st�le �b�l�m m�stem na map�". Evropan�m jsou zn�ma pouze obchodn� st�ediska na z�padn�m pob�e��, kde se prod�vaj� otroci, zlato a slonovina. A Evropa, kter� se nach�z� uprost�ed pr�myslov� revoluce, tou�� nal�zt bohatstv� Afriky, jej� suroviny a splavn� �eky� Jen�e p��stup k tomu v�emu je chr�n�n divok�m nep��telsk�m podneb�m a nebezpe�nou d�ungl�. A to je ten prav� �kol pro mlad�ho Livingstona, kter� se pozd�ji sp��tel� se Stanleym a spole�n�mi silami vykonaj� ty nejv�t�� cesty a objevy vnitrozem� tohoto �ern�ho kontinentu.